|
|||||
|
V prosinci, pár dní po prvních narozeninách, jsme si byli s Danielem nechat udělat památeční fotky pro tatínka. Malá ukázka i pro ostatní následuje.o) Více … Fotek máme strašně moc, těžko nějaké vybrat…tak aspoň nějaké namátkou.o) Výročí svatby jsou prý určena k tomu, aby si manželé navzájem dali nějaký menší dárek. Tak jsme si s Petrem dali v listopadu malé miminko, abychom naše třetí svatební výročí mohli oslavit ve třech.o) Hrubý výběr z Danielovo květnové fotogalerie.o) Více … Malá retrospektiva.o) Více … Pomalu a jistě začínám pociťovat, že mi končí mateřská dovolená.o) Daniel nám za půl roku vyrostl z koupacího kyblíku. To co nás každým dnem čeká bude stále úžasné, ale už to asi nebude takový klídek s nejhodnějším, na jednom místě ležícím miminkem.o) Více … Nepatřila jsem k těm, které od puberty sní o svatbě nejlépe někde na chateau, dvou holoubcích v kleci a o dítěti. Je mi jednatřicet a doposud jsem byla spokojená i bez dítěte, když se nám ale Danýsek před 5 měsíci narodil, můj život se změnil. Kupodivu ale ne zas tak moc. Bála jsem se, že budu sedět doma ve společnosti odsávačky a vzteklého miminka, přitom to není vůbec nutné. Daniel je od prvních dnů a týdnů můj parťák na nákupech, dýchánkách s kamarádkami i při veselých večerech u nás doma. Prostě život s dítětem se změní natolik, nakolik se mu to dovolí.o)
Danýsek nám roste do veselého a šikovného človíčka. Následující obrázky jsou z jeho 4. a 5. měsíce.o) Více … První čtvrtletí svého života má náš potomeček úspěšně za sebou. Daniel je absolutně úžasný a my už si ani neumíme představit, že tu někdy nebyl. Když se na nás usměje, spíše se tedy začne řehtat, je to ten nejkrásnější zážitek. Obzvlášť v nočních a brzkých ranních hodinách je okouzlující.o) Kromě stále se zlepšujícího a zvyšujícího se hlasového projevu ve formě výskání se zdokonalují i jiné části vývoje našeho prťavce. Více … Obrázky z letošního vánočního období, které jsou vylepšeny o kočárek a nového člena naší rodinky oproti letům minulým.o) Dokumentujeme růst co to dá.o) Více … Prvních 21 dní našeho Danečka bylo plné nových zážitků – a to nejen pro něj, ale i pro nás rodiče.o) Něco málo obrázků z těchto dnů následuje… Více … Tak jsem si myslela, že vím, co je to láska… Zamilovala jsem se do Petra. Vzala si ho za manžela, starám se, pečuji a strachuji se o něj… Ale…je toto konečná podoba lásky? Ano! Milovat, cítit strach o někoho, myslet na něj když nejsme spolu, kupovat maličkosti… Sakra, pořád mi něco chybí! To ještě přeci nemůže být ono! A pak se to zlomilo. Přišla LÁSKA! Jednou takhle odpoledne, v polovině listopadu, v jedno všední pondělí. V nemocnici. Mezi cizími lidmi, tam, kde se rodí děti. Přišla konečně ta vytoužená vřelá láska, která je plně naplňující. Když o ní mluvím, mám v očích slzy, moc a moc se o ní bojím a stále jí pozoruji, hýčkám si jí a nikdy o ní nesmím přijít! Láska, která není už jen slovem, láska, která splňuje přesně to, co jsem od tohoto slova očekávala! Náš syn! Teď už vím, díky němu, tomu maličkému boubelatému chlapečkovi, co je to LÁSKA! Toto slovo totiž splňuje mateřství a mateřská láska. Díky Tobě Danieli už vím, co je skutečná láska, děkuji Ti za to!
V březnu jsem zjistila, že letošní Vánoce budou pro nás dva s Petrem opravdu hodně VESELÉ a šťastné. Ani jsme se nestačili rozkoukat a byli jsme v jednom kole zařizování všeho potřebného na přílet čápa či vrány. Ovšem to neznamenalo, že v tomto meziobdobí bude zanedbáno pořizování obrázků …tentokrát tedy především mě…přeci jenom jsem byla v jakémsi JINÉM stavu.o))) Malá ukázka ze soukromé galerie s pasažérkem v bříšku následuje….. Více … |
  |
||||
|
Copyright © 2019 Tuškovi.cz - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
Nahrávání ...
Komentáře